Nový lék s názvem lecanemab má však pouze částečný účinek.
Vědci hlásí revoluci v léčbě Alzheimerovy choroby newsru.co.il
Vědci označili první lék, který zpomaluje ničení mozku při Alzheimerově chorobě, za revoluční.
Průlomový výzkum ukončil desetiletí neúspěchů a ukázal, že nová éra léků na léčbu Alzheimerovy choroby – nejčastější formy demence – je možná, informuje BBC.
Nový lék s názvem lecanemab má však pouze částečný účinek a o jeho účinnosti se stále diskutuje. Lék navíc působí v raných stadiích nemoci, takže pokud nedojde k podobnému průlomu v diagnostice, většině lidí nepomůže.
Lékanemab se zaměřuje na bílkovinu zvanou beta-amyloid, která se hromadí v mozku lidí s Alzheimerovou chorobou. Lekanemab je protilátka podobná těm, které tělo produkuje v boji proti virům nebo bakteriím. Dává imunitnímu systému povel k odstranění amyloidu z mozku.
Amyloid je protein, který se hromadí v prostorách mezi neurony v mozku a vytváří charakteristické plaky – charakteristický znak Alzheimerovy choroby.
Rozsáhlé studie se zúčastnilo 1795 dobrovolníků s Alzheimerovou chorobou v raném stadiu. Ti dostávali lék každých čtrnáct dní.
Alzheimerova choroba dlouho vzdorovala snahám lékařů, a tak není divu, že někteří považují nový lék za triumf.
Charitativní organizace Alzheimer’s Research UK přivítala výsledky výzkumu jako významné.
Profesor John Hardy, jeden z předních světových výzkumníků, který před 30 lety přišel s myšlenkou boje proti amyloidu, označil lék za historický a optimisticky prohlásil: „Jsme svědky počátku terapie Alzheimerovy choroby“.
Profesorka Tara Spires-Jonesová z Edinburské univerzity se domnívá, že výsledky jsou „velkou událostí, protože dlouhou dobu jsme měli stoprocentně negativní výsledky“.
V současné době jsou lidem s Alzheimerovou chorobou předepisovány další léky, které jim pomáhají zvládat příznaky, ale žádný z nich průběh nemoci nezmění.
Výsledky, které byly prezentovány na konferenci Clinical Trials on Alzheimer’s Disease v San Francisku a publikovány v časopise New England Journal of Medicine, nenaznačují, že by lecanemab byl všelékem. Onemocnění nadále postihovalo mozek, ale tento proces se během 18 měsíců léčby zpomalil asi o čtvrtinu.
Americké regulační orgány již výsledky přezkoumávají a očekává se, že brzy rozhodnou, zda může být lecanemab schválen k širokému použití. Vývojáři léku, farmaceutické společnosti Eisai a Biogen, plánují příští rok zahájit proces certifikace léku v dalších zemích.
Mezinárodní klinické studie se zúčastnil i 78letý Brit David Essam. Dříve pracoval jako truhlář, ale kvůli Alzheimerově chorobě se musel své práce vzdát – už si nepamatoval, jak sestavit skříň nebo použít nářadí. Musí používat digitální hodiny – podle ciferníku už nedokáže určit čas.
„Už to není ten člověk, který býval, potřebuje pomoc se spoustou věcí, jeho paměť je obecně téměř nulová,“ řekla jeho žena Cheryl. Podle ní však klinické zkoušky lecanemabu dávají rodině naději.
„Kdyby někdo dokázal zpomalit postup Alzheimerovy choroby a nakonec ji úplně zastavit, bylo by to úžasné, protože tato nemoc je strašně nepříjemná,“ řekl sám David.
Na světě je více než 55 milionů pacientů s Alzheimerovou chorobou a předpokládá se, že do roku 2050 jich bude 139 milionů.
Mezi vědci a lékaři se vedou diskuse o tom, jak významný význam bude mít lecanemab v reálném životě.
Zpomalení zhoršování stavu při užívání léku bylo zaznamenáno na základě hodnocení příznaků pacienta. Byla použita 18bodová škála, přičemž příznaky se pohybovaly od normální až po těžkou demenci. U těch, kteří dostávali nový lék, došlo ke zlepšení v průměru o 0,45 bodu.
Profesorka Spires-Jonesová připouští, že efekt je malý, ale říká, že by ho také ochotně přijala.
Dr. Susan Koolhaasová z Alzheimer’s Research UK se domnívá, že ačkoli se účinek nového léku zdá na první pohled skromný, je to teprve začátek a další generace léků bude lepší. Z vědeckého hlediska je pravděpodobné, že účinnost léku se v delších studiích ukáže jako větší. „Nemyslím si, že by tyto výsledky měly být považovány za definitivní,“ říká doktor Koolhaas.
Lecanemab má také vedlejší účinky. Skeny mozku ukázaly riziko krvácení do mozku (17 % účastníků) a otok mozku (13 %). Celkem 7 % osob, které lék dostávaly, jej muselo přestat užívat kvůli vedlejším účinkům.
Zásadní otázkou je, co se stane po 18 měsících klinických studií, a na to zatím neexistuje jednoznačná odpověď.
Dr. Elizabeth Coulthardová, která léčí pacienty v nemocnici v Bristolu, říká, že jakmile se objeví příznaky mírné kognitivní poruchy, zbývá pacientům v průměru šest let samostatného života.
Pokud tento pokles zpomalíte o čtvrtinu, je to pravděpodobně dalších 19 měsíců, říká.
Vznik léků, které skutečně mění průběh nemoci, vyvolává další otázku: je zdravotnictví připraveno je používat?
Léky by měly být předepisovány v počátečních stadiích onemocnění, než dojde k přílišnému poškození mozku. Většina lidí, kteří přicházejí k lékaři se stížnostmi na paměť, je však obvykle již v pozdějších stadiích onemocnění.
Aby byl lecanemab účinný, je nezbytné, aby lidé vyhledali pomoc již při prvních příznacích problémů s pamětí a aby je lékaři mohli poslat na vyšetření amyloidu – skenování mozku nebo analýzu mozkomíšního moku -, které určí, zda mají Alzheimerovu chorobu nebo jinou formu demence. V současné době se takovým vyšetřením podrobí pouze 1-2 % pacientů s demencí.
„Existuje obrovská propast mezi současnou úrovní lékařských služeb a tím, co je potřeba pro terapie, které tuto nemoc léčí,“ říká doktor Coulthard.
Podle ní může lék v současné době pomoci pouze těm, kteří žijí v blízkosti velkých zdravotnických center nebo využívají soukromou lékařskou péči.
Vědci také zdůrazňují, že amyloid je pouze jednou částí komplexního obrazu poškození mozku při Alzheimerově chorobě. Na onemocnění se významně podílí imunitní systém a zánět a další toxický protein, tau, se nachází v místech, kde odumírají mozkové buňky.
Profesor Spires-Jones se domnívá, že je třeba, aby se nový výzkum ubíral tímto směrem.
„Jsem velmi potěšena, že jsme na prahu dostatečného pochopení problému a zhruba za deset let bychom měli mít něco, co přinese změnu,“ dodává.
Kate Lee, výkonná ředitelka charitativní organizace Alzheimer’s Society, vyzvala k vytvoření desetileté vládní strategie pro demenci, která by řešila problém, jenž podle ní představuje největší zdravotní krizi ve Velké Británii.
V rozhovoru pro BBC také uvedla, že lecanemab bude mít jen malý dopad na ty, kteří již s demencí žijí, ale měl by významně změnit budoucí generace.
Alzheimerova choroba
V Evropské unii nyní žije přibližně 8 milionů lidí s demencí. Očekává se, že do roku 2050 se tento počet zdvojnásobí.
Vědci neustále pracují na vývoji prvního léku na léčbu této nemoci. Přesto v prosinci 2021 Evropská unie odmítla schválit nový lék proti Alzheimerově chorobě. Jedná se o adukanumab, první nový lék na Alzheimerovu chorobu za posledních 20 let.
